Mýty o solárních plachtách, které kolují po Internetu

Černou plachtu mohu směle využít pro ohřev vody v bazénu

Z fyzikálního hlediska by to v podstatě logiku mělo, ovšem fyziku je v tomto případě žádoucí aplikovat důsledně. Představte si situaci, kdy zatáhnete černé žaluzie nebo černý závěs v místnosti, kam proudí sluneční paprsky. Místnost zůstane přibližně na stejné teplotě, zahřeje se pouze závěs a hliníkové lamely žaluzií a bude se od nich prohřívat jen malé množství okolního vzduchu. V bazénu je to s vodou podobné a půjdeme-li do důsledků, pro přiohřev výplně bazénu je nejvhodnější solární transparentní plachta s bublinkami. Sluneční záření pak tudy proniká až do spodních vrstev vody a zahřívá ji. Černá plachta bude ohřívat jen sama sebe a povrchovou vrstvičku vody kolem ní.
posezení u bazénu.jpg

Bublinky znásobují účinek slunce

Neznásobují. Bublinky jsou zde proto, aby fólii udržely na hladině, nadnášely ji tak, aby se nemohla potopit. Jestliže byste položili na hladinu obyčejný igelit, potopil by se. Transparentnost plastu zajistí průnik slunečních paprsků do vody a ty jí zahřívají, kdybyste měli na hladině obyčejný igelit, tekutina by se zahřívala úplně stejně. Bublinky tedy nejsou žádnou optickou zesilující konvexní čočkou, jak se mnozí domnívají. A na jejich velikosti nezáleží, jde především o to, aby jich bylo dostatek, a aby se fólie nemohla potopit pod hladinu.
skluzavka do bazénu.jpg

Síla fólie určuje její kvalitu

Zdaleka ne, v principu se všechny krycí plachty vyrábí z polyetylenu a zásadní je pouze chemická příměs, která materiál přizpůsobuje UV záření. Všechny plachty odolné vůči ultrafialovým paprskům budou pevné a trvanlivé, a jestliže byste na hladinu pokládali nekvalitní materiál (obyčejný polyetylen), časem popraská. Kvalitní materiály jsou navíc zpevněny nylonovými vlákny pro vyšší pevnost a delší životnost.

Plachta musí být z jednoho kusu

Nemusí. Postačí, když použijete více plachet, které se vzájemně částečně překrývají, a tím pokryjí celou plochu bazénu. Někdy je dokonce výhodnější použít více menších plachet kvůli lepší manipulaci (menší kusy nejsou tak těžké).
voda bazénu.jpg

Ohřev vody solární technologií již nevyžaduje krytí bublinkovou plachtou

Vyžaduje. Situaci lze přirovnat k vytápění domu v zimních měsících, kdy je venku deset stupňů pod nulou, plynový nebo elektrický kotel topí na plné obrátky a vy máte otevřené okno a intenzivně větráte. Oknem veškeré teplo unikne a v místnosti bude stále chladno. Podobné je to i u bazénu, jestliže položíte plachtu na ohřívanou vodu solárními panely, ušetříte minimálně 45 procent nákladů na ohřev vody, což u velkých plaveckých bazénů představuje úsporu stovek tisíc korun za sezónu.

Existuje internetová závislost?

Žijeme ve společnosti, ve které je internet nezbytnou součástí našich životů. Je nezbytností u mnoha profesí, ale například i u studentů, kteří mají vypracovat do školy nějaký referát či seminární práci. Internet plní funkci novin, což je vlastně i prospěšné pro přírodu, protože se tím deštné pralesy. Internet je i zdrojem zábavy- zejména mnoho mladých lidí hraje počítačové hry a mnoho lidí kouká prostřednictvím internetu na filmy nebo seriály. Na internetu hledá mnoho lidí rady a pomoc. Internet je místo, kde lidi komunikují se svými přáteli, nebo hledají například nové známosti a partnery.
město za monitory.jpg

Ale kde je ta hranice zdravého používání internetu a závislosti? Myslím si, že ze zdravého a běžného užívání spadne člověk do závislosti rychleji, než by se mohlo zdát. Mnoho uživatelů internetu má sklony k závislosti. Závislost se označuje jako patologické nebo nutkavé užívání internetu. Jednotlivec, který je na internetu závislý se dá označit jako internetový či počítačový narkoman.

Stejně jako u lidí, kteří užívají drogy nebo u lidí, kteří jsou závislí na alkoholu jsou i u internetu abstinenční příznaky, mezi které patří například neklid a touha po internetu. Závislost na internetu je přirovnána například i ke gamblerství, i když se může na první pohled zdát, že je to něco naprosto běžného a nezávažného.
zrcadlový hrnek.jpg

Za dob našich babiček a dědečků si děti hrály společně venku, dneska si děti sice hrají společně, ale v pohodlí domova prostřednictvím počítačových her. V dobách našich babiček a dědečků si děti povídaly venku, dneska děti komunikují prostřednictvím facebooku, instagramu a mnoha dalších sociálních sítí. Zdá se vám to normální? Podle mého názoru svým způsobem děti přicházejí o dětství právě díky internetu.

Závěrem napíšu to, že je na jednu stranu internet v dnešní době absolutní nezbytností, ale na druhou stranu by se to s ním (tak jako se vším) nemělo přehánět.