Některé jazyky vám budou připadat povědomé, už jste o nich někdy slyšeli. Ale některé ani nevíte, že existují či někdy existovaly. Tento článek vás s nimi seznámí a možná budete překvapeni, jakými jazyky se mluví či mluvilo.
mapa střední evropa
Začněmě jazyky, kterými mluví ještě relativně velké množství lidí. Prvním takovým jazykem je valonština. Možná víte, že se jím mluví v Belgii, oblasti zvané Valonsko. Je to románský jazyk, příbuzný francouštině a mluví jím asi 600 000 lidí. Jazykem, kterým mluví asi 75 000 lidí je franko-provencálština. Jde o jazyk, kterým se mluví, spíše mluvilo, na území Francie a v okolí. Je to přechodný jazyk mezi dvěma skupinami jazyků, používaných právě na území Francie. Někdy se tomuto jazyku říká arpitánština. Kašubština je jazyk, který bychom mohli slyšet u našich sousedů v Polsku. Jazykem mluví asi 50 000 lidí, hlavně v okolí Gdaňsku. Dokonce prý v kašubštině vycházejí i noviny. Aragonštinou mluví asi 10 000 lidí. Asi víte, že Aragonie je území ve Španělsku a práve tam, v údolí řeky Aragón, možná tento jazyk uslyšíte. Je to románský jazyk, příbuzný se španělštinou. Teď se přesuneme k naším západním sousedům, do Německa. Zde jsou dva vážně ohrožené jazyky, severní fríština a sater-fríština. Každým jazykem mluví asi 5 000-10 000 lidí.
otevřená bible
Jazyky jako např. istrorumunština nebo livonština mluví už jen pár stovek, nebo dokonce desítek lidí. Je velmi obtížné zjistit počet, a proto ho už dále uvádět nebudeme. Istrorumunština jejazyk, kterým mluví jen pár vesnic na ostrově Istrie v Chorvatsku. Livonština je ugrofinský jazyk, dříve používaný na území Livonska, což je dnešní Lotyšsko a Estonsko. Dalším ugrofinským jazykem je votština, používaná na severozapadě Ruska, asi ve dvou vesnicích. Dalšími podobnými jazyky jsou třeba karajština, slezská němčina a terská, umejská nebo inarijská sámština.

Mohlo by se vám také líbit: